InfoPost.Media je nové vícejazyčné online médium o multikulturní Ukrajině
16 srpna, 2021
Ačkoli Zakarpatí ne vždy se dostane do novin kvůli pozitivním událostem ve vztazích Ukrajiny – ve skutečnosti by nejzápadnější region Ukrajiny měl být hlavním regionálním předmostím pro evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny.
Tento region se stal součástí Sovětského svazu nejpozději a strávil nejméně času pod totalitním sovětským útiskem a praktikami „sovka“ (sovok – osoba se sovětskou mentalitou). Místo toho bylo Zakarpatsko pouze ve dvacátém století součástí Rakousko-uherské monarchie, Československa a Maďarska. Zakarpatská oblast má státní hranici se 4 zeměmi EU a NATO najednou a z Užhorodu je blíže k více než 10 hlavním městům Evropy než do Kyjeva.
Díky historickému multikulturalismu a polyetnicitě Zakarpatí, je tento region ideálním místem pro mezikulturní dialog a soudržnost, která je jedním z pilířů Evropské unie.
Navzdory šokující emigraci z tohoto regionu mnoho místních obyvatel odchází do EU výhradně proto, aby si vydělali peníze, a pokaždé se na Ukrajinu vracejí nejen s vydělanými penězi, ale také se získanými zkušenostmi z práce a života podle standardů EU. Zakarpatská oblast je zároveň regionem aktivních mezinárodních kontaktů: nejsou zde pouze 2 konzuláty Maďarska, ale také konzuláty Slovenska a Rumunska, tři honorární konzulové (Česká republika, Slovensko a Litva) a nedávno obnovilo práce zastoupení Ministerstva zahraničních věcí Ukrajiny;
Evropská unie je založena na Obchodu a Zakarpatí je v posledních letech lídrem mezi regiony Ukrajiny v podílu vývozu zboží do EU, který je trvale přes 90%, což je více než v ostatních západních regionech, a máme na mysli neustálé úzké mezinárodní obchodní kontakty v regionu;
Existují také zajímavosti pro spolupráci s NATO.
V sovětských dobách byla Zakarpatská oblast využívána jako místo pro strategické vojenské formace (vojenské letiště v Mukačevu, radar „Dnipro“, protiletadlový raketový komplet poblíž Berehova a další. Dnes zde sídlí jedna z nejmocnějších brigád ukrajinských Ozbrojených sil – 128. samostatná horská útočná brigáda, která se zejména účastnila divokých bitev u Debalceve. Vojenská infrastruktura Zakarpatí je již používána Ozbrojenými silami Ukrajiny pro vnitřní vojenská cvičení a mohla by být použita pro cvičení pod záštitou NATO v tomto regionu. Mimochodem, zde již proběhlo cvičení Nadnárodního ženijního praporu „TISA“ (Blonde Avalanche 2014)).
Využívá-li Ukrajina v dostatečné míře příležitosti Zakarpatí pro svou evropskou a euroatlantickou integraci? Jistě, že ne.
Ačkoli to není úplný seznam příležitostí v regionu.
O tom, jak se Ukrajině integrovat do EU infrastrukturálně a investičně můžete si prohlédnout v samostatných publikacích tohoto vydání.
Nejen pašeráctví: Proč by se Zakarpatsko mělo stát novým investičním hubem Ukrajiny
Přeshraniční příležitosti
Jen málo kdo ví, že Zakarpatská oblast je jedinou ze všech oblastí Ukrajiny, která má možnost účastnit se všech 4 programů přeshraniční spolupráce s EU financovaných EU, a to Polsko – Bělorusko – Ukrajina, Maďarsko – Slovensko – Rumunsko – Ukrajina , Rumunsko – Ukrajina a Dunajský přeshraniční program.
Pro srovnání: Lvovsko může počítat pouze s prvním z těchto programů.
To znamená, že žádná jiná oblast Ukrajiny nemá tolik příležitostí pro přeshraniční spolupráci v rámci programů EU.
V roce 2008 navíc na Zakarpatí zahájila činnost asociace Karpatský euroregion – Ukrajina, která je národním zástupcem Karpatského euroregionu, jež sdružuje 16 milionů lidí v 5 zemích střední a východní Evropy – na Ukrajině, v Polsku, Rumunsku, Slovensku a Maďarsku.
V roce 2015 obdržela Zakarpatská oblast další nástroj k přilákání fondů EU na Ukrajinu: v Bruselu bylo zaregistrováno Evropské seskupení pro územní spolupráci s ručením omezeným TISZA (EGTC Tisza). Zahrnuje maďarský příhraniční region Szabolcs-Szatmár-Bereg, město Kisvárda a Zakarpatskou oblast.
Klíčové naděje pro toto sjednocení na Ukrajině dnes spočívají v tom, že vesnice Yanoshi poblíž Berehova bude mít konečně plnou linku třídění odpadu, což pomůže prolomit patovou situaci při řešení problému s odpadky v Zakarpatské oblasti, která se již stala mezinárodní.
Co lze a co by se mělo dělat
Aby bylo možné využít všechny tyto příležitosti a vytvořit nové, musí Zakarpatí zmobilizovat vnitřní a vnější úsilí.
K výraznému zvýšení vývozu samozřejmě nedojde na žádost někoho, a cvičení pod záštitou NATO vyžadují investice, a to je vyhlídka na více než jeden rok. Ale organizovat na Zakarpatí kulturní dialog o Evropě na Ukrajině za účasti vedení země a partnerů ze sousedních zemí EU – není třeba žádného většího úsilí. Pouze politická vůle.
Zejména proto, že existuje mnoho důvodů.
Kupříkladu, celá Ukrajina musí někde v květnu oslavovat Den Evropy, tak proč (kromě Kyjeva) by nemělo být Zakarpatí místem takové pozornosti? Koneckonců, právě zde, v regionu Rachov, je dokonce i symbolický znak – zeměpisný střed Evropy.
Mohlo by se to stát ukrajinským analogem fóra v polské Krynicy a právě v tomto směru je tým fóra Re: Open Zakarpattia připraven vyvinout vlastní platformu.
Pokud jde o projekty přeshraniční spolupráce, nastal čas, aby Ukrajina a Zakarpatí prokázaly odhodlání a vedení, protože začne nová sedmiletá fáze programů, a to až do roku 2028.
A v tomto duchu by bylo dobré udělat následující:
- Mít samostatný program pro přeshraniční spolupráci a podporu projektů tohoto profilu na oblastní rady a na období 2021-2028
- Společně se sousedními regiony Ukrajiny obhájit na parlamentní úrovni rozhodnutí o zrušení DPH u přeshraničních projektů, k čemuž skutečně došlo nedávno na principu výjimky pro polský úvěr na rozvoj pohraniční infrastruktury za 100 milionů eur.
- Ukrajinská vláda by měla věnovat vážnou pozornost podpoře přeshraničních projektů, ať už na úrovni stávající infrastruktury Sekretariátu kabinetu ministrů, Ministerstva pro místní rozvoj nebo Místopředsedy vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci, nebo vytvořit samostatnou profilovou instituci. Například v Maďarsku existuje Středoevropská služba pro přeshraniční iniciativy (CESCI). Klíčovou myšlenkou této instituce by bylo zvýšení kapacity regionů při realizaci projektů přeshraniční spolupráce, zajištění institucionální paměti a státní podpory.
- Otevřít kancelář pro evropskou integraci na Zakarpatí, podobnou té, která již působí v Chersonu a Dněpru, vykonávající koordinační funkci mezi úřady a občanskou společností. Zakarpatsko v této koordinaci extrémně chybí. Iniciativa na otevření takové kanceláře by měla vycházet právě z regionu.
A vůbec, jak správně radil na fóru Re: Open Zakarpattia dvakrát předseda vlády Litvy a dnes autoritativní poslanec Evropského parlamentu Andrius Kubilius, Ukrajina by měla využít historických a kulturních vztahů takových regionů, jako je Zakarpatí, k vytvoření politické Karpatské koalice sousedních zemí, které by se staly více než jen přátelé nebo zastánci Ukrajiny v EU, ale také lobbisté za její vstup do Evropské unie a NATO.
Myšlenka je samozřejmě velmi ambiciózní.
Existují však všechny předpoklady k pokusu o jej provedení na Ukrajině, konkrétně na Zakarpatí.
Text byl připraven v rámci iniciativy Re: Open Zakarpattia a byl poprvé publikován v rámci zvláštního projektu o Evropské pravdě.
Re:Open Zakarpattia – tento projekt realizuje nevládní organizace „Institute for Central European Strategy“ s podporou Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID).
Dmytro Tuzhansky, ředitel Institutu středoevropské strategie
